LOADING

6 + 2 pravidla pro skvělý forehand

6 + 2 pravidla pro skvělý forehand

Autor: Jiří Kopáček 28 listopadu 2019
Manuál Forehandu Tennis Academy 2.0

Každý chce mít skvělý forehand, každý se snaží okoukávat forehand od profesionálů, třenéři učí forehand jako má Federer. Pravdou ale je, že si nakonec každý hráč najde své unikatní pohyby tak, aby mu to bylo pohodlné. Kolikrát na někoho koukáte a říkáte si, jak může takový forehand trefovat do hřiště? To, že na pohled to nemusí být úplně ono, neznamená, že jeho forehand není perfektní! Připravili jsme pro Vás 5 pravidel, které musíte dodržet, aby Váš forehand byl skvělý. Plus 2 bonusové a obecné pravdy…

Jako figuranty jsem vybral 5 hráčů: Federer, Nadal, Djokovic, Del Potro a Tsitsipas. Všichni mají perfektní forehand, přesto každý na pohled trochu jiný. Při analýze slow motion záběrů ale uvidíte, že v kritických 5 bodech se naprosto všichni shodují! Takže…. jakých je těch 5 zásadních pravidel pro skvělý forehand?

Pravidlo 1: Nápřah

U nápřahu se zaměřte na práci levé (resp. pravé) ruky. Všichni hráči se napřahují včetně nehrající ruky. Nehrající rukou drží raketu za krček a doprovází nápřah. Proč?

Nehrající ruka pomáhá dvěma důležitým věcem: vytáčení ramen a kontrolovat nápřah. Právě rotace ramen je často rozdíl mezi profesionálem a amatérem. Rotace ramen už při nápřahu pomáhá zvyšovat dynamiku úderu i švih. Kontrola nápřahu je důležitá kvůli velikosti nápřahu. Příliš velký nápřah vám znemožní optimální dráhu ruky proti míči. Často vidíme (ne u profíků), že hráči mají příliš velký nápřah, kdy se hrající ruka dostává až za osu těla. Dráha ruky proči míči už potom není zezadu dopředu – což je nejjednodušší, nejrychlejší a nejefektivnější cesta. Dlouhý nápřah, kdy raketa se raketa dostane vlastně až za záda hráče, znemužní cestu ruky zezadu dopředu, ale hráč nejprve musí ruku zase dostat do této dráhy. Často to končí trefením úderů příliš blízko u těla a samozřejmě je také obtížnější zasáhnout míček dostatečně včas a před tělem.

Délku nápřahu si opět můžete prohlédout u profíků.

Jak můžete vidět, žádnému hráči se raketa nedostane za tělo. Všichni jdou rukou vedle těla směrem dozadu – nikoli do zadu a za sebe. A to je to důležité! Někdo má nápřah výš, někdo níž, někdo zavřenou raketu, někdo otevřenější raketu apod. Ale délku nápřahu mají všichni přibližně stejnou.

Pravidlo 2 + 3: Rotace ramen + práce zápěstí

Tyhle dvě pravidla jsme spojili do jednoho bodu, protože probíhají v podstatě zároveň. Na fotkách si to ukážeme. Druhým pravidlem pro skvělý forehand je rotace ramen. Když si zase porovnáte forehandy profesionálů a amatérů, tady uvidíte ten rozdíl. Profící rotují ramena, čímž získávají dynamiku a rychlost do úderu, následně zapojí zápěstí (pravidlo 3) a při správném timingu vygenerují jak rychlost tak rotaci do svých forehandů. Klíčové je zde to, že ramena nesmí rotovat příliš brzo a ani příliš moc. Pokud se Vám ramena přetočí tak, že ještě před úderem máte pravé (resp. levé) rameno před levým (resp. pravým), dostanete se do problémů. Ztrácíte kontrolu nad úderem a to jak nad rotací, tak především nad směrem vašeho úderu. Samozřejmě i profíkům se to někdy stane, ale ti to často dokáží ještě zkorigovat zápěstím – děti to bohužel nejsou schopni zvládnout. Brání jim v tom silové vybavení a hlavně to, že nevědí, že se zrovna nachází v chybné pozici a musí úder korigovat – profík to ví moc dobře… Pojďme se opět podívat, jestli je to pravda.

Vidíte, že je to zcela zřejmé. Porovnejte fotky z předchozího bodu (nápřah), kde se hráči vytočí tak, že praváci koukají přes levé rameno (leváci koukají přes pravé rameno), ale těsně před úderem už mají ramena zrotovaná, ruka už jde dopředu a zápěstí se neuvěřitelně ohne směrem dozadu A DOLŮ POD BALÓN! Rotace ramen je znázorněna čárou, všimněte si přitom, že nikomu se ramena nepřetočí! Maximálně se dostanou do roviny. 

Spolu s rotací ramen přichází pohyb hrající ruky proti míči a přitom dochází k práci zápěstí. Zkráta bez ohnutí zápěstí dozadu a pod balón nedokážete vygenerovat dostatečnou rotaci. Podívejte se, že i Del Potro, který se zaměřují spíš na rychlost než rotaci, zápěstí ohýbá pod míč. Rafael Nadal je známý extrémní rotací ve forehandu a tomu taky odpovídá jeho zápěstí. Běžně se uvádí, že zápěstí by se mělo ohnout na 90 stupnů, tedy do pravého úhlu vůči předloktí. Když se podíváte na fotky, myslím, že všichni to tak nějak plus mínus mají. Možná akorát Nadal ohýbá zápěstí ještě více. Zkráta bohužel platí, že pokud máte „mrtvé“ zápěstí, váš forehand bude náchylný na chyby a občas asi ztratíte kontrolu nad forehandem.

Pravidlo 4: Zásah míče

Zásah míče asi nemusíte nijak složitě popisovat. Ale nedá se pochybovat o tom, že zásah patří do kritických bodů forehandu. Prostě…. zasahovat míček včas a před tělem je klíčové, aby Váš forehand létal tam, kam chcete, aby měl správnou rychlost, abyste dokázali míček kontrolovat zápěstím (za tělem toho moc nevymyslíte), abyste byli schopní zahrát všechny směry a úhly forehandu. Nejčastější chyba dětí je samozřejmě v tom, že míček trefují příliš pozdě, blížko nebo daleko od těla. To ale často způsobuje chyba v prvním bodu – v nápřahu. Pojďme se pro kontrolu podívat na fotky.

Pravidlo 5: Protažení

Zashánutím míčku forehand nekončí. Opět častá chyba. Po zasáhu míče ruka ještě pokračuje dopředu a až poté zpět za tělo. Všimněte si, že tohle pravidlo se nejmenuje „DOTAŽENÍ“, ve své podstatě je jedno, kam ruku dotáhnete, jestli za rameno, nebo kolem krku a nebo jako Nadal uděláte laso nad hlavu. Každý dotahuje tam, kam je mu to příjemné, ale nikdo nevynechává protažení hrající ruky. Úplně extrémně je to vidět u Federera, ten má podle mě jedno z nejdelších a nejhezčích protažení ruky. Děti si často myslí, že Rafa Nadal neprotahuje, že zasáhne míček a ruka mu pokračuje nahoru nad hlavu – to je možná pravda, pokud hraje ve velké defenzivě, při běžném forehandu protahuje ruku nádherně dopředu do napnuté ruky ( jako Federer a ostatní).

Pravidlo 6: Dotažení úderu

Dotažení úderu je poslední fáze forehandu. Důležité je hlavně kvůli kontrole úderu, aby Vám forehand nelétal daleko za základní čáru do autu. Jak jsme řešili dříve (pravidlo 3), musíte ohnout zápěstí dozadu a pod balón, pak zasáhnete míček a protahujete ruku dopředu, pokud tady skončíte, forehand nejspíš poletí do autu. Je to logické, raketu ohnete pod míček a logicky ho potřebujete zase nějakým způsobem „přikopit“, aby neletěl jen nahoru. Tomu říkáme „stěrač“, protože pohyb rakety vypadá jako pohyb stěračů u auta. Po protažení rakety dopředu (pravidlo 5) zvedáme hlavu rakety nahoru a hrající plochu rakety vytáčíme směrem od těla. Po dotažení úderu hrající plocha rakety tedy míří dozadu nebo do strany (záleží na tom, kam dotáhnete), ale nikdy nesměřuje k tělu hráče!

Opět zde nezáleží, jestli dotahujete kolem pasu, pod rameno, nebo kolem krku apod, každý si to dělá po svém a trochu jinak. Někdo si raketu chytá do nehrající ruky, někdo raketu nechytá. Tady ale podle mého názoru jde spíš jen o design úderu 🙂

Něco málo na závěr a taky vyvrátíme jeden mýtus

Tak tohle bylo podle mě 5 stěžejních pravidel pro skvělý forehand. Možná něco přeceňuju, možná jsem na něco zapmněl, ale podle mého názoru, těhlech 5 věcí se nesmí ošidit.

Ještě bych rád dodal jednu věci. Možná jste si všimli, že jsem nezmínil držení rakety. Schválně jsem i vybral těchto 5 hráčů, protože každý má trošičku jiné držení… no a co? Federer, Del Potro, Tsitsipas mají téměř kontinentální (klasické) držení, je to samozřejmě kvůli stylu jejich hry a forehandu. Ani Federer nedržel takhle raketu odjakživa, hodně si to posunul až v posledních letech, kdy začal hrát super agresivně a hodně rychle po odskoku. Přesto ale díky skvělé práci zápěstí a perfektnímu timingu dokáže forehandu dát hodně rotace. Například letos na turnaji mistrů (2019) proti Djokovicovi měl podle jestřábího oka ve svém forehandu více rotace než Djokovic – a to i z backhandu! To byste na pohled neřekli,co? 🙂

Chci tím prostě jen říct, že držení není zásadní pravidlo pro forehand. Držení si přizpůsobíte podle stylu vašeho forehandu a podle toho, jak je Vám to pohodlné a hlavně… NESMÍ VÁS TO LIMITOVAT. Žádný extrém není zrovna dobrý, ani úplně klasické držení, stejně tak jako příliš velký „podhmat“ (západní držení) není dobrý.

A teď vyvrátíme jeden mýtus, který mě už roky rozčiluje…

Rafa Nadal že má extrémní podhmat? Tohle bohužel tvrdí ještě dnes přednášející na trenérských licencích ( a to i na licenci 1. třídy!) Pojďme se na to tedy mrknout…

Přijde Vám tohle jako podhmat? 
Nadal má normální polo-západní držení, ale je extrémní práce zápěstím a to už od přípravy na úder dává poct, že musí raketu držet hodně zespoda. Jak ale vidíte, není to pravda!

Obecné pravdy: Pohyb + psychika

Můžete dělat všechno naprosto dokonale, ale když k míčku nedoběhnete, bude Vám to nejspíš k ničemu. U Federera všechni vidí skvělý forehand, rychlé údery, rychle po odskoku, agresivní hru, ale nikdo moc neřeší, jak neuvěřitelně rychlý Federer je. Právě výborný pohyb mu umožňuje hrát rychle po odskoku a včas před tělem zasahovat míček.

Takže… skvělá technika je super věc, ale bez dobrého pohybu, Vám bude k ničemu. Jednodušše proto, že se k míčku nestihnete dostat včas, abyste mohli skvěle zahrát! A v tom je mimochodem rozdíl mezi 1. českou ligou a ATP žebříčkem (trocha nadsázky). I v 1. lize všichni umí forehand….

Dalším předpokladem ke skvělému forehandu je psychika. Všichni tak nějak podvědomě vědí, že forehand je zbraň, že z forehandu se ukončují výměny. A někteří prostě mentálně neunesou tu sílu okamžiku, kdy v těžké chvíli mají rozhodnout forehandu a chybují – ať už kvůli špatné volbě úderu nebo kvůli technické chybě. Nadalův forehand není považovaný za jeden z nejlepších kvůli technice, ale kvůli tomu, že když je v těžké situaci, prostě ho tam trefí a zahraje winner.

Videa a další tipy najdete na našem Youtube kanaláu Tennis Academy 2.0. Forpsi.com

 
  Forpsi

This domain runs on FORPSI servers
 

500 Internal Server Error

The server encountered an internal error and was unable to complete your request. Either the website is misconfigured or there was an error in a CGI script.