LOADING

Koho vybrat na sparing a jak sparingovat?

Koho vybrat na sparing a jak sparingovat?

Autor: Jiří Kopáček 16 prosince 2019
Koho vybrat na sparing Tennis Academy 2.0

Na jisté úrovni výkonnosti se bez sparingů neobejdete. Se sparingy je ale jeden věčný a pořád stejný problém – koho vybrat na sparing a jak sparingovat? Hned na úvod vám řeknu, že podle mě na tom vůbec nezáleží, až na jisté vyjímky. V dalším textu vysvětlím, jak tuhle myšlenku myslím. Ne, že bych neuznával sparingy, naopak. Já jsem zastáncem toho, že například pro dorostence je sparing důležitjěší než sólo trénink s trenérem! Bohužel…. u nás je takový trend sólo tréninků.

Sparing není zápas…

Já osobně problém vidím v tom, že dneska děti vlastně neumí mezi sebou hrát (sparingovat). Jedním z důvodů je výkonnost a druhým důvodem je tak nějak vrozená nechuť hrát, byť jen tréninkové, zápasy – to platí hlavně u dívek 🙂 Děti tak nějak nechápou, že tréninkový zápas, set, tie-break apod není zápas, ale trénink! Na jedné straně jsou uvnitř klubů vytvořené takové hierarchie, až se jeden bojí prohrát s druhým, protože co by tomu řekli ostatní nebo hůř – co by tomu řekli RODIČE! Tréninkový zápas pak zdaleka neplní parametry tréninku – trénink je od slova trénovat a zkoušet. Během tréninkových zápasů by děti měly zkoušet to, co před tím natrénovaly s trenéry. K tomu se ale vůbec nedostanou ze strachu z prohry.

Uvedu příklad. Máte individuální trénink, na kterém se zaměřujete na stopbally. Kdy a jak ho zahrát v různých herních situacích. Popřípadě se teprve učíte techniku kraťasu. Poté si jde váš hráč zasparingovat a vy byste byli hrozně rádi, kdyby to, co natrénoval zkusil použít v zápase (prozatím v tréninkovém). Ale strach z prohry to nedovolí. Kdy si to hráč má tedy vyzkoušet? Čeká snad na nejdůležitější zápas sezóny a tam očekává, že z ničeho nic začne hrát to, co trénuje? Bez toho, aniž by si to nejprve vyzkoušel „nanečisto“? To se nejspíš nestane…. a progres dítěte se tím výrazně zpomaluje. Nejvíce je to většinou vidět u volejů. Dříve nebo později každý trenér řekne svěřenci, že je potřeba naučit se dohrávat body ze sítě. Nabíhání na síť obecně není oblíbené u malých dětí (řekněme 10 – 13 let). Konkrétně nabíhání na síť ve výměně není ani tak moc o voleji, ale právě o tom naběhnutí. Potřebují se naučit situace, ve kterých nabíhat, naučit se rozpoznat správnou chvíli, kdy naběhnout na síť. To se prostě o zápase nenaučíte. To potřebujete zkusit 100x, 1000x o tréninku, než v tom získáte sebedůvěru a odvahu v rozhodujícím momentu zápasu naběhnout na síť.

Koho na sparing?

Dalším obrovským problémem je sparing partner. Všichni chtějí hrát „nahoru“ – tím myslím, že každý chce hrát s lepším hráčem, protože má pocit, že jen s lepším soupeřem se také zlepší! Kolikrát ani nejde o úroveň hry, ale jen o žebříček. Říkají si: To nevadí, že ho běžně porážím, protože mi jeho styl hry vyhovuje… ale v žebříčku je nade mnou….“. V opačném případě, kdy sparing partner je žebříčkově horší, ale vy ho ne a ne porazit… logicky bych s ním chtěl sparingovat, abych se to na něj naučil… ale….. on je přeci na žebříčku níž. Hodně absurdní, že? Dostáváme se do začarovaného kruhu, kdy nikdo nechce hrát s nikým, protože vy chcete hrát jen s lepšími, ale ti lepší zase nechtějí hrát s vámi.

Naučme děti hrát sparing…

Postupně se mi začíná dařit to vysvětlovat. Někteří to začínají pomalu chápat, ale ještě pořád to není ono. Děti by měly chtít trénovat a ne, že jim (nebo rodičům) nejprve musíte vysvětlovat, proč ten sparing bude dobrý. Jak se mi to teda daří vysvětlovat? Tak, jak to bylo vysvětlováno mě, když jsem byl malej (možná vám to pomůže taky).

Musíte vědět, co jdete na sparing dělat

Sparing beru tak, že jdu hrát „na sebe“, že si jdu vyzkoušet nové věci. Nejdu hrát na výsledek. Pokud zrovna trénuji náběhy na síť, možná je i dobře, když proti sobě budu mít slabšího soupeře – možná mě nebude tak jednodušše prohazovat a já si zahraju víc volejů (častěji se mi podaří uskutečnit to, co chci). Když chci zkoušet náběhy na síť, nechci proti sobě mít hráče, který je sice lepší než já, ale na druhou stranu se s ním dostanu k náběhu na síť tak 2x za set! To mi moc nedá…

Pokud potřebuji zlepšovat servis a return, pak je mi úplně jedno, kdo je na druhé straně, nebo ne?

Dělejte si to těžší…

Celý tenhle článek se snažím vysvětlit, proč můžete bez obah sparingovat se slabším soupeřem a může to pro Vás být kvalitnější než s lepším soupeřem.

Máte proti sobě slabšího soupeře, u které ho víte, že má slabší backhand a lehce byste ho přes něj porazili? Tak mu hrajte do forehandu! Ztěžujte si záměrně situace. Prostě si řekněte, že budete hrát jen po lajnách, nebo že budete hrát jen do silnějšího úderu, že budete používat jen druhé podání (taky neuškodí pořádně ho protrénovat) apod. Je to pořád jen trénink, a vaším úkolem je trénovat věci, zkoušet údery a ne za každou cenu vyhrát!

Hrajte jen důležité stavy

Stará dobrá klasika. Pokud jeden hráč je výrazněji lepší než druhý hráč, hrajte jen důležité stavy. Začínejte hrát třeba za stavu 4:4 na gamy nebo každý game začínejte na shodě. Horší hráč cítí šanci, že může vyhrát a lepší hráč se musí sakra soustředit, aby neprohrál, protože za takových stavů se už může stát cokoliv, že? Jedna hloupá dvojchyba, jeden neuvážený return a máte 5:6 ani o tom nevíte 🙂

Vybírejte podle herního stylu

Sparing si můžete vybírat podle herního stylu parťáka. Například chcete zdokonalovat svoji útočnou hru, tak si vyberte nějakého spíše obranáře – i když bude horší na žebříčku. V mladších žácích dělá dobrá obrana problémy všem. Je jedno, na kom si budete procvičovat útočnou hru. Stejně tak, když si budu chtít trénovat obranu, tak si vyberu parťáka, který hraje agresivně a útočně, co na tom, že o zápase ho porazíte, protože nakonec udělá chyby. O tréninku můžete hrát mi malinké auty, prostě tak, abyste zase sami sebe dostávali pod co největší tlak, vždyť přeci chcete trénovat obranu! I kdybyste to měli svému soupeři nahrávat, ať vás může pořádně tlačit!

Na závěr

Přestaňte brát sparing jako stresující zápas. Nemějte nechuť sparingovat. Věřte tomu, že pokud se chcete rychleji zlepšovat a posouvat svoji hru kupředu, sparingy prostě potřebujete. Ani sebelepší trenér vám nevynahradí zápasové tempo, zápasové situace apod.

Nemiřte jen nahoru, skvěle si zasparingujete i s mladším nebo mírně horším sparing partnerem. Záleží na vás, jaké si to uděláte. Kdyby nebylo možné sparingovat s horšími, s kým by sparingoval Federer, Nadal, Djokovič a další? A viděli jste je snad někdy hrát trénink s trenérem? Ne ne, oni mají sparingy a trenér dohlíží a radí. Pan Vajda by asi těžko jezdil trojúhelníky s Djokovičem, že jo?!

Videa a další tipy najdete na našem Youtube kanaláu Tennis Academy 2.0. Nezapomeňte se stát fanouškem naší Facebookové stránky Tennis Academy 2.0 a určitě nás sledujte na instagramu @tennisacademy2.0.