LOADING

Taktika a taktické myšlení. Jak s ním začít u dětí?

Autor: Jiří Kopáček 07 listopadu 2019
Taktika Tennis Academy 2.0

Tak jo… mám tu další zamyšlení. Tentokrát se týká taktiky a taktického myšlení. To, že na jisté úrovni hry, se bez alespoň trocha taktiky neobejdete, to je jasné. Otázkou je, dá se taktické myšlení naučit? Kdy s ním začít? Jsou to vůbec děti, řekněmě 8 – 10 let, schopné pochopit?

No, někdy se začít musí. A spoléhat na to, že máte super inteligentního (tenisově) svěřence, se asi nedá. Já osobně se snažím všťěpovat nějaké základní taktické pokyny už od babytenisu. Věřím tomu, že i když tomu ze začátku možná nerozumí, někde v hlavě se jim to ukládá a až dospějou, jako by to našli 🙂 V podstatě se jim snažím někam do mozku ukládat ty nejzákladnější zásady, jako např., že ve vyrovnané výměně, v obyčejné mezihře (u baby tenisu asi nejčastější) je výhodnější dostat crossy než lajny apod.

Jak s taktickým myšlením začít?

První krok: Zeptejte se svých hráčů na jejich silné a slabé stránky – zjistíte, že to neví 🙂 Jak mohou hrát takticky, když neví o svých silných a slabých stránkách? Obecným principem tenisu je hrát tak, abyste těžili ze svých silných stránek a pokud možno, co nejvíce eliminovali své slabiny. 

… potřebujete vymyslet, jak donutit soupeře, aby hrál tak, jak to vyhovuje vám!

Přiznávám, tohle asi není pro průměrného babytenistu, ale zkusit to můžete. Třeba zrovna ten Váš je mentálně vyspělý. Mladší a starší žáci už by to ale podle mě měli zvládnout trochu promyslet.

Druhý krok: Už víte (resp. váš svěřenec), co umíte, na co spoléháte a čemu byste se radši vyhnuli. V druhém kroku potřebujete vymyslet, jak donutit soupeře, aby hrál tak, jak to vyhovuje vám! Řekněme například, že mým nejlepším úderem od základní čáry je forehand po lajně a nejraději zakončuji výměny forehandem inside-out. Takže mým úkolem je teď vymýšlet, jak se dostat k tomu, abych mohl ukončovat výměny forehandem inside-out. A to se dostáváme ke kroku tři.

Třetí krok: Zvolení úderových kombinací a herních situací tak, abych hrál údery, které chci já. Hned z hlavy mě napadají hned tři herní varianty, jak toho dosáhnout.

  • První varianta – Jak dostanu možnost, zrychlím forehand po lajně (můj nejlepší úder od základní čáry). Donutím soupeře se bránit. A jak se soupeř nejčastěji brání? Křížem. Jak se bude bránit? Asi buď čopem křížem nebo pomalejším obouručným backhandem křížem. Asi Vám teď došlo, že popisuju situaci, kdy můj soupeř je pravák a já taky.
  • Druhá varianta – navážu na první variantu. V případě, že můj forehand po lajně nebyl dostatečně účinný a soupeře nedonutil k takové obraně, abych mohl následujícím úderem zakončovat… stejně ale bude platit to, že soupeř nejpravděpodobněji bude hrát svůj backhand křížem. Když tohle vím, můžu si nakročit do backhandové strany o chviličku dříve a získat tak čas. Díky tomu budu moci zahrát tvrdý backhand po lajně a ten už by soupeře mohl donutit k takové obraně, že zahraje pouze čopovaný forehand a já budu moc zakončovat buď forehand inside-out nebo forehand z prostředka do backhandového rohu – i tak dobře zahraná výměna.
  • Třetí varianta – první dvě varianty byly založené na úderech po lajnách. Třetí by mohla vycházet z úderu křížem. Můžu zkoušet hrát své forehandy pod stále větším úhlem křížem, dokud soupeře nedonutím se na úder pouze natáhnout a vrátit pouze pomalým čopem. Opět dostanu příležitost jako ve druhé variantě.

Měli byste si své výměny promýšlet už od sevisu nebo returnu.

Čtvrtý krok: Když už vím o svých silných i slabých stránkách, už vím, jak chci ukončovat výměny a už mám i tři úderové kombinace, je na čase si těchto variant připravit více. Kdyby nějaké nefungovali. A taky, abyste se nestali během dvou nebo tří gamů čitelnými. I když někdo používá stejnou kombinaci přes 15 let a pořád funguje – vezměme si Rafu Nadala a jeho výměnu z levé strany na servisu. Servis s boční rotací ven z dvorce do soupeřova backhandu a následuje levácký forehand po lajně. 

Přesně o tom by měl být čtvrtý krok. Měli byste si své výměny promýšlet už od servisu nebo returnu. Tady vidím slabinu hráčů (mluvíme pořád o dětech v žákovských a dorosteneckých kategorií). Proč všichni pořád servírují do backhandu soupeře? Asi proto, že u většiny hráčů to je slabší úder. Ale…. Zamýšleli jste se někdy nad tím, jak se běžně returnuje? 8 krát z 10 servisů do backhandu se Vám return vrátí zase do backhandu. Ale proč podávat do backhandu, když mým cílem je hrát servis a jako první úder forehand (můj lepší úder)? Naopak když budu podávat do forehandu, většinou mi return přiletí zpět křížem do forehandu.

Pátý krok: V ideálním případě by hráč měl mít stanovenou taktiku dopředu. Ještě před zápasem. Znám hráče, kteří mají vyjmenovaných svých 10 největších soupeřů a na každého z nich mají připravený taktický plán! Podíváte se na pavouka, zjistíte soupeře a už víte, jak ho porazit. To je super,ne?! Než třeba hrát celý set naprosto neúčinně a taktiku měnit až po setu? V úplně ideálním případě byste měli mít stanovené plán A a plán B. Plán A je váš oblíbenější, plán B je záložní, kdyby A nefungoval nebo Vám to prostě nešlo. Ale to už je vyšší level 😀 U dětí to většinou bývá tak, že plán A je hrát útočně a když začnou prohrávat, přejdou k plánu B – vysoké kopce. 

Videa a další tipy najdete na našem Youtube kanaláu Tennis Academy 2.0.